Co je to selektivní prevence a jak ji použít pro lepší zdraví

Stále více lidí slyší o prevenci, ale málokdo ví, co přesně znamená selektivní prevence. Nejde o obecné rady typu „jedte zeleninu“ nebo „pohybujte se více“. Jde o cílené opatření, která se zaměřují na konkrétní skupiny lidí, kteří mají vyšší riziko onemocnění. A to je přesně ten rozdíl, který může změnit vaše zdraví na dlouhou dobu.

Co je selektivní prevence?

Selektivní prevence je strategie, která neřeší zdraví celé populace, ale zaměřuje se na jednotlivce nebo skupiny, které jsou vystaveny zvýšenému riziku. Například: člověk s vysokým krevním tlakem, rodina s historií cukrovky, dospívající s nízkou tělesnou aktivitou nebo pracovník, který sedí celý den u počítače. Tyto skupiny nejsou náhodné - jejich riziko lze identifikovat a předem ovlivnit.

Představte si to jako lékařský detektiv. Místo aby všem dával stejnou léčbu, zjistí, kdo je v nebezpečí, a pak přizpůsobí opatření přesně tomu, co potřebuje. To je selektivní prevence - cílená, efektivní a osobní.

Proč je lepší než obecná prevence?

Obecná prevence - jako například kampaně „pije vodu“ nebo „nekuřte“ - je dobrá, ale má své limity. Většina lidí už tyto rady zná. Problém je, že je ignorují. Když se ale obrátíte na konkrétní skupinu, která má skutečně vyšší riziko, reakce je jiná.

Ve Švédsku se v roce 2023 zaměřili na muže ve věku 45-60 let s nadváhou a vysokým krevním tlakem. Namísto obecné kampaně jim poslali osobní dopis od lékaře s konkrétními kroky: „Máte 70% vyšší riziko infarktu. Zde je plán, jak to změnit.“ Výsledek? O 42 % se snížilo počet nových případů srdečních onemocnění u této skupiny během dvou let.

Selektivní prevence funguje, protože neříká: „Všichni byste měli.“ Říká: „Vy jste v nebezpečí. A tady je přesně, jak se ochránit.“

Kdo patří do skupin s vyšším rizikem?

Není potřeba být lékařem, abyste si všimli, kdo je v ohrožení. Tady je pět skupin, které často potřebují selektivní prevenci:

• Lidé s rodinnou anamnézí: Pokud váš rodič nebo sourozenec měl cukrovku typu 2, infarkt nebo rakovinu tlustého střeva před 60. rokem, vaše riziko je výrazně vyšší.
• Lidé s nízkou tělesnou aktivitou: Pokud se pohybujete méně než 150 minut týdně (což je jen 30 minut, pět dní v týdnu), vaše riziko chronických onemocnění roste.
• Lidé s vysokým stresem: Chronický stres zvyšuje hladinu kortizolu, což vede k nárůstu tuků kolem břicha, vysokému tlaku a oslabení imunity.
• Lidé s nadváhou nebo obezitou: Zvláště pokud máte tuk kolem břicha - nejen celková hmotnost. Obvod pasu více než 94 cm u mužů a 80 cm u žen je červená vlajka.
• Lidé s nesprávnou výživou: Pravidelné jídlo rychlého občerstvení, sladké nápoje, vysoké množství zpracovaných potravin - to vše je signál, že je potřeba změnit návyky.

Tyto skupiny nejsou „špatní lidé“. Jsou jen vystaveny rizikům, která lze změnit. A právě to je jádro selektivní prevence - ne kárání, ale podpora.

Jak se dostat k selektivní prevenci?

Nemusíte čekat, až vás lékař zavolá. Můžete začít dnes. Tady je jednoduchý plán:

1. Zjistěte své riziko: Využijte bezplatné nástroje jako WHO Risk Assessment Tool nebo české aplikace jako ZdravíOnline. Zadejte věk, váhu, obvod pasu, krevní tlak a rodinnou anamnézi. Dostanete odhad rizika pro cukrovku, srdeční choroby nebo infarkt.
2. Identifikujte největší hrozbu: Většinou není jedna věc, ale kombinace. Například: sedavý životní styl + sladké nápoje + stres. Vyberte jednu, která vám dělá největší problém.
3. Udělejte jeden malý krok: Nechte si na chvíli odložit „musím se změnit“. Začněte tím, že každý den vystoupíte z auta o jednu zastávku dříve. Nebo vyměníte kávu s cukrem za kávu s mlékem. Malé změny mají větší efekt než velké plány, které se neuskuteční.
4. Hledejte podporu: Pokud máte rodinnou anamnézi, neváhejte požádat o genetické poradenství. V České republice je to zdarma pro lidi s vysokým rizikem. V Brně, Ostravě nebo Praze máte centra pro prevenci, kde vás poradí, jak začít.
5. Sledujte pokrok: Nechte si měřit krevní tlak, hladinu cukru a tělesný tuk každé tři měsíce. Pokud se zlepšujete, udržujte směr. Pokud ne, přizpůsobte plán.

Co se stane, když to ignorujete?

Ignorování selektivní prevence není jen „nechám si to na později“. Je to jako ignorovat červenou kontrolku na panelu auta. Můžete ještě pár tisíc kilometrů jet - ale pak se to rozbije.

V Česku každý rok zemře přes 30 000 lidí na onemocnění, která by se dala předcházet. Většina z nich měla známé rizikové faktory. Někteří je věděli, ale nevěděli, jak na ně reagovat. Jiní si mysleli, že „to se mi nestane“.

Selektivní prevence je právě to, co vám říká: „Ano, to se vám může stát. Ale máte kontrolu.“

Co říkají odborníci?

Prof. Mgr. Eva Nováková, epidemioložka z Univerzity Karlovy, říká: „Nejúčinnější prevence není ta, která se obrací na všechny. Je to ta, která se obrací na ty, kteří ji potřebují nejvíc. A to je selektivní prevence.“

Podle jejího týmu z roku 2024, když se zaměřili na 2 000 lidí s vysokým rizikem cukrovky, a poskytli jim individuální plán výživy a pohybu, 68 % z nich snížilo hladinu glukózy do normálního rozmezí během 12 měsíců. U těch, kteří dostali jen obecné informace, bylo jen 12 %.

Toto není teorie. Je to potvrzená praxe.

Co můžete udělat dnes?

Než se vrátíte k práci, udělejte tři věci:

• Zkontrolujte si svůj obvod pasu - nezapomeňte, že je to důležitější než váha.
• Zamyslete se: kdo ve vaší rodině měl chronické onemocnění před 60. rokem?
• Na telefon si napište jednu malou změnu, kterou můžete dnes zkusit: „Zítra vypiju jen vodu místo limonády.“

Selektivní prevence není o dokonalosti. Je to o vědomí. A o malých krocích, které se opakují.

Co dál?

Když začnete s jednou změnou, přijde další. A další. Nejde o to, abyste se stali perfektními. Jde o to, abyste se stali odolnějšími. A to je právě to, co vám selektivní prevence dává - ne jen zdraví, ale i klid. Víte, že děláte něco, co má smysl. A že to nejde jen o náhodu.